Oba stejní, ale přece jiní.
Už téměř dva roky, mám koliáky doma dva a jsou jako jing a jang. Gantu učitel a "pokusný králík", ohromně empatický vůči mně, náladový, řešící spoustu věcí (střelba, apod.), jednoduše mamánek :) Pro Etínka mám jediné - "zlaté dítě".
Pořízení Etíka jsem zvažovala spoustu let, přemýšlela jsem nad spojením rodičů a od začátku jsem o jeho výchově a cvičení přemýšlela úplně jinak než u Ganta. Za x let co s Gantem žiji a cvičím, jsem jej neustále musela motivovat, "zvedat" a předvídat, jsem věděla že některé věci chci udělat jinak.
Z Etíka se směsicí úplně všeho (a taky asi mým ohromným štěstím) stal ohromně fajn pes, submisivní vůči jiným samců, neustále zapálený do jakékoliv práce, věčně dobře nalazený a čekající co si vymyslím. Jeho drive je úplně někde jinde, než to co se mi povedlo z Ganoška časem dostat - ač ani to není vůbec špatné!
Ten drive má, ale i pár nepříjemností - modřiny na nohách od kterých se mi Etík neustále odráží nebo třeba rozkousané ruce :D Máme na čem pracovat!
