Gant, Ganu, Ganulák, Ganunka, Ganýsek...

Vzhledem k tomu že se nezadržitelně blíží Gantovi již třetí naroziny, rozhodla jsem se sepsat to, jaký vlastně Ganu za ty tři roky byl a je...

Ganta jsem pořizovala pro radost, abych měla parťáka do nepohody, společníka na večer k televizi :) Ganu je úžasný jak dokonale zapadl do naší rodiny, ví že moje mamka je ten u koho jsou dobrůtky zadarmo, taťka ten který se musí poslouchat - u něj Ganu naprosto přirozeně pochopil že je hlava rodiny a aniž by ho taťka jakýmkoliv způsobem někdy cvičil, vnímá ho jako autoritu která se poslouchá a naprosto mu od něj stačí jako odměna pohlazení nebo pochvala...Můj mladší brácha s kterým se dělají lumpárny na zahradě, může se s ním honit, běhat za míčem. Dřív hodně jako "náhradní" paničku vnímal moji sestru, dnes už ví že panička jsem já, ač od ní ňamka kápne taky...

Ganunka je neuvěřitelně kamarádský už od štěněte a zůstalo mu to dodnes jako dospělému psovi. Konfliktům se vyhýbá, většinou psa obchází obloukem a nedívá se na něj, zaútočí-li však na něj nějaký pes je schopný se bránit. Někdy na něm vidím, jak moc je pro něj někdy složité se s novým pesanem (samcem) skamarádit, ač by moc chtěl, ale neví jak (jakým způsobem si pejsek hraje, co si vůči němu může dovolit, atd...)

Chodíme cvičit k nám do Písku na cvičák se  sl. Renatou Voldánovou, Ganu vyloženě cvičák miluje, vždyť tam se líhnou ty dobrůtky!!! Cvičíme pozitivní motivací a z pejska který pravidelně na procházkách chodil 20m přede mnou, mám najednou ocásek, který čeká na jakýkoliv povel a šanci získat tu dobrotu. Někdy mám pocit že povel "volno" je pro něj za trest...:) Je fakt, že kladina v našem podání nevypadá jako na zkoušku - Ganu jako nadšenec do všeho, přece nepůjde pomalu, ale poletí a já hned za ním, abych ho přeci stihla odměnit!! :)

Ganýsek je ten nejpozitivnější pes jakého znám, věčně se směje, je neustále připravený do jakékoliv akce, všechny miluje (někdy až moc) a taky ten nejukecanější. Je to přesně takový parťák jakého jsem si přála a mám ho!!! Ten největší dík patří Klárce Čančurové a její Belle, bez kterých by onen Christopher Gant Flying Ear vůbec nebyl :)

Dělá mi jen radost. Dělá mi radost to jak velká osobnost je, to že jsme našli společnou řeč a cvičení nás baví :) Při větě že někdy složíme nějakou zkoušku, nebo absolvujeme závody, bych Vám před rokem řekla že jste se zbláznili...Dnes říkám, jen uvidíme :) Třeba se povede a když ne, nevadí hlavně že nás to spolu bude bavit tak jako dnes :)

Ganulko moje, díky ti za všechno!!! :) Mám štěstí že tě mám!!!

P.S. A že mu stojí ucho? Muselo, nebýt toho ucha je dokonalý a to nemůže být nikdo...