Těžko na cvičišti, lehko na bojišti :)

S mými kluky cvičím mo ráda, ale méně než bych chtěla. Bydlíme v bytě, né úplně velkém bytě :) a tak cvičení doma nám moc nejde. Gant jako správný mamánek chce být u všeho a v okamžiku, cvičím  s Etínou je to pro něj v podstatě životní výzva zůstat odložený v chodbě...Hodně často tedy jezdím cvičit ven, kluky si vystřídám, využiji různého prostředí - jednou na parkovišti u výstaviště, jindy na louce za fotbalovým hřišti, poté zase na kraji pole :) Velmi často jsme takový malý cirkus, já s mými rozloženými kužely, boxem, targety apod. Ale myslím, že to je skvělé jak pro kluky, tak pro mne. Střídáme prostředí, počasí i množství lidí/psů kolem nás. V zimě jezdíme cvičit do jezdecké haly, která nám zajistí světlo a sucho, o teplu se raději nezmiňuji :D Gant halu miluje a kdykoliv jen přijíždíme k hale, ví naprosto jasně co se bude dít a těší se. Díky mým kamarádkám můžeme v zimě cvičit v malé cvičebně s umělou trávou, kde uděláme spoustu práce. Není lepšího místa než cvičebny, kde trénovat přiřazení k noze, polohy a vlastně skoro všeho :)

Cvičím ráda, ale závody a zkoušky nejsou nic pro mě...ale čas od času se "hecnu" a řeknu si, že někomu taky musíme ukázat že ti moji chlapci něco umí! Na jaře jsem chtěla s Gantem nastoupit již do závodní třídy OB1, bohužel aktuální situace závodům a vůbec společnému cvičení nepřeje :( Etínka má ještě čas, u něj je třeba ještě zkrotit toho občas létajícího draka, co má až moc radosti :D Snad situace dovolí a na podzim vyrazíme ukázat, že doma občas něco děláme a není to až tak marné :)